Písmo!
Hermann Wenng
Jak se slovo Páně "Všechno jest jediné veliké bytí" projevuje ve značkách písma. Nevšímavě jdou lidé v domýšlivosti svého rozumu denně a neustále kolem všeho, co by jim umožnilo poznati ducha a zákon, který za vším stojí a působí! Nevšímají si toho, zaměstnáni vždy jen sami sebou a zaujati svou vlastní domýšlivou velikostí a dokonalostí!
Myslí, že sami vytvořili dle své vlastní vůle, dle svého vlastního zákona, který si sami utvořili, a ze svého vlastního ducha, všechno, co jim v pozemském životě jest k službám, čím si mohou posloužiti dle vůle vznešeného Stvořitele všeho života! A protože takto myslí, tu již nedbají toho, co denně v každé minutě kolem nich jest činnost, v nich samých a v jejich bytosti a bytí a v jejich vlastním osudu na zemi. Nepoznávají to již a je jim to též nemožné to poznati - neboť vlastní nádhera, kterou si sami vystavěli, stojí jim při tom provždy v cestě; prchali sami před sluncem osvícení a žijí ve stínu, v temnotě, která je obklopuje, vytvořena z jejich vlastní vůle. Vidí všechno kolem sebe a nevidí nic; slyší všechno a přece nic neslyší; všeho se chápou a všeho se dotýkají a přece nechápou nic!
A jak lehkým by to pro ně bylo, jak je jim to usnadněno poznati velikost a nádheru stvoření, dokonalost Toho, který všechno stvořil. Poznati vznešenost vůle, z níž všechno vzniklo, všude viděti působení živoucího zákona, poznati jednotu všeho, poznati, že jest jen jedno skutečností: Vůle Věčného, která jest ve všem a všechno formuje dle sebe a své nádherné síly, poznati, že není ničeho kromě Ní, která se nyní stala člověkem - Vůle Pána, věčný Syn Věčného, Krále králů.
"Všechno jest jediné veliké bytí!" - tak pravila Božská ústa Vznešeného! Všechno jest jediný celek, právě tak, jako všechno vzniklo z jediného, z absolutní dokonalosti, z Božské Lásky! Z ní, z lásky Pána přišel paprsek, pohyb - a pohyb stal se Světlem v hlubině temného vesmíru, ve tmě. A Světlo stalo se formou v kříži, ve stejnoramenném kříži Pravdy - neboť moc Světla přišla shora a snesla se dolů a rozšířila se jako úroveň - a vždy opět bylo to totéž. Je to však Paprsek mocného Světla, všemohoucí síly, Láska ze srdce věčného Pána, věčný Syn, který jest křížem a zákonem, láska dokonalosti!
Toto všechno jest nám dáno ve Slově Pravdy, v Poselství Světla a každý to cítí v srdci, že z nich proudí živá Pravda, že tato slova jsou živou Pravdou! Nepotřebuje to žádného důkazu, neboť to jest a každý, kdo to ví a slyší, pociťuje živou Pravdu.
Není zapotřebí žádného důkazu, že jest jediné veliké bytí, zrozené z živoucí Lásky; není proto třeba důkazů, a přes to jsou pozemskému člověku ve všem, co ho obklopuje, ve všem, co mu slouží, dány důkazy Božskou milostí!
- - - - - - -
A jedno jest, na čem člověk staví své celé pozemské bytí; svou kulturu, svůj vývoj, aniž by mu bylo bývalo možno vzpřímiti se a pohlédnouti vzhůru ke hvězdám: písmo!
Jest přece písmo, zvuk, který odráží značka v obraze, aby jej učinila viditelným pozemskému oku člověka.
Bytost a bytí, chtění a myšlenky, prostředek, který jemu, pozemskému člověku, jest především nepostrádatelný, jímž si slouží, jímž si z milosti Pána může sloužiti!
Denně, v každou hodinu svého pozemského bytí spočívá oko člověka na značkách písma, na obrazech, které mu značka ukazuje - a nic mu nenapadne, nic mu neříká jeho cit, nic se v něm nestane osvícenou myšlenkou, aby viděl a pochopil jednotu celku! Viz působení živoucího zákona života.
A přesto není žádný jiný více hodný k pochopení záblesku všemohoucnosti, paprsku Světla, který jako záření v hluboce temné noci může tušení dne podati! - Ale od něčeho musí člověk upustiti, kdo chce poznati - od ješitnosti, která vše zatemňuje; že to byl lidský duch, který mu stvořil tento prostředek, že člověk sám, z vlastního popudu, byl schopen tvořiti, co mu bylo zvěstováno z ducha všemohoucnosti!
Neboť viz: obraz každé jednotlivé značky, která jest před námi, ukazuje, že při svém vzniku následovala jednotný veliký zákon života, že byla zrozena z ducha a jen jeho samého poslouchá!
Nyní používá člověk značky písma, aby vyjádřil myšlenky svého pozemského rozumu a rád by je přinutil, aby lhaly a zákon zapřely! Ony však nelžou a nedají se přinutiti a mluví vždy, v první řadě, jen jedno: o vzniku a vzrůstu stvoření z mocné vůle Pána! Neboť samy vznikly jako vzniklo stvoření a jsou zrozeny z prazákona bytí! A o tom promlouvají značky a vidoucí vidí živě Pravdu: Všechno jest jedno! Jediné bytí! A všeho bytí původ jest Božská Láska!
- - - - - - -
Jak všechno vzniklo z jednoho, z pohybu stvoření, to se opět odráží ve vzniku značek písma a číslic! Všechno vzniklo ze zahnuté linky - tak si to můžeme obrazně představiti prostředky, jež nám země poskytuje - z kruhu, v sobě samém dokonalém, v sobě spočívajícím, z kruhu Božské sféry a z přímky, z paprsku přímo běžícího, zachvívajícího se Světla. Nespěchá-li také paprsek Světla nakonec v oblouku nazpět ke svému původu; leč první, co bylo viditelně ve značce zobrazeno lidskému oku, byla sféra čistého Světla - jehož hranice, byť i tak nekonečně daleké dle pozemských pojmů od jeho středu, srdce Pána, jsou od každého bodu stejně vzdálené! Tak jest to forma, kterou známe jako nejdokonalejší: kruh, s nímž spojujeme zvuk, a který byl na začátku obrazem pojmu Božské Lásky.
A jest slovo, jež je zde od Něho samého a takto k nám mluví: "Já jsem A a O - Alfa a Omega! A však vzniklo z obrazu paprsku, který přichází ze středu klesaje dolů a rozšiřuje se: tj. praobraz !
Vody života to jsou, spěchající, tvořící Světlo, jež se projevuje v této značce; a proto byla člověkem se stavší všesíla, kníže ze Světla, nazván dle zákona: Abd-ru-shin!
Budiž zde řečeno: ne všechny značky ve všech písmách a jazycích jsou tedy formovány dle těchto praobrazů, které zobrazují čisté cítění a pochod stvoření, nýbrž mnohé z nejstarších značek jiných tvarů! - Německá řeč byla však stvořena pro potřebu Syna Člověka; mnozí museli ji vytvářeti, aby se stala takovou, jaká jest; a právě tak byly vytvořeny značky duchem, jak stojí před námi dnes v konečné podobě; mnohokráte byly pozměněny a nově vytvořeny, musely tak býti, až nyní odpovídají živému zákonu a čistě zrcadlí obraz tak, jak mají;neboť jich používá ve svém pozemském působení k Poselství Světla Nádherný; proto nepíše Pán rukou, nýbrž psacím strojem a sice na tom, který má takové značky, jaké musí býti: nejjednodušší - tzv. latinský tvar! Nejsou to tedy formy starých značek písma, jichž používá Král králů, nýbrž tyto, jež byly vytvořeny během tisíciletí pro Něho, pro nikoho jiného - jen pouze pro Něho - pro Jeho jasnost a Pravdu! Pro Něho musely vzniknouti jasné tvary, nikoliv pro lidi! - Přesto však zní také mnoho ze starých forem Pravdy ve starých písmech, ve formách jejich značek; z toho vidíme, jak se snaha po čistém prosadila!
Rozum si myslí, že on provedl toto dílo! Ovšem, musel též on propůjčiti svoji sílu Světlu, jakož i temnota a její činy musí sloužiti Věčnému!
A na začátku, to byla Božská Láska! My známe její značku a ona se rozdělila a stala se dvojí se Synem, který vystoupil ven do temnoty, do tmy vesmíru, aby v něm vzniklo Světlo a skrze Něho vzniklo stvoření; jenž je věčný a dokonalý a s Ním jedním, jedním a tímtéž a přece jsou dva a tu jest tedy tato značka: do sebe zasahující plynoucí kruh; oba však září a oba vyzařují z jednoho bodu, z jedné vůle!
Tak vznikne tato značka a viz: všechny značky písma, které známe v nejjednodušší formě (tzv. Grotesk - němec), jsou v této jedné značce obsaženy - A a O ! Všechno nalezneme! Z kruhu, sféry a z paprsku vzniklo všechno!
A toto jest ve značkách: nebo ...
Tak vzniklo všechno z jednoho a všechno jest též jednotné v cítění, které to vyjadřuje. Každá značka vyjadřuje v obraze a ve svém druhu zcela přesně to, k čemu se používá. Od počátku bylo však vše dobré a čisté v zákonech! Teprve falešným cítěním lidí přišel také temný význam.
Tak můžeme tedy viděti a věděti: Syn pravil, když vznikl: "Já jsem!" ("Ich bin!") Tak jest první Světlo I, název Krále, a druhé jest B, jež takto vzniklo z I, z paprsku vědomí Nádherného a zároveň byl On dva!
Z toho "Já jsem!" ("Ich bin!") nevzniklo pouze I a B, nýbrž také dvojnost v Něm samém, positivní a negativní, žena a muž a člověk vznikl v Synu Člověka. V obou jest však již též stvoření, otevřená miska, a, jež značí službu, sloužení a pro každého jest viditelným praobrazem ruky! (Jako také v obou kruzích není těžko poznati praobraz člověka.)
A, které jest též a znamená Evu, zemi, která se otevírá jako misky ke Světlu!
Vidíme v (H), že jest tři, praobraz dělícího se paprsku Světla!
Ve značce F, která jest forma, tvořící se příroda, vidíme snadno praobraz tvořícího se: tvořící se vůle, tvořícího se paprsku Světla, neboť vyrůstá z I. Podíváme-li se na tvar G, tu poznáme jeho praobraz snadno v kruhu, v misce, do níž vniká paprsek: a G se nazývá v praobraze pouze Grál, láska v duchu!
K vzniklo z, ze síly, z paprsku, který přichází shora, falešným chtěním lidí tím, že je obrátili: je to s přímkou nahoře a které nyní proměnili v "moci" ("können - uměti"), místo přijímati: ve vlastní dovednosti - obraz pyšně kráčejícího člověka. I, Světlo výšiny, postavilo svoji nohu na zem v Ježíši, J jest tedy Světlo, které stojí na zemi.
L, tatáž značka jako J, jenže obrácená, jest lidské světlo na zemi, úspěch a smích (z toho vzniklo temné, zlomený úspěch, to však jest opět něco samo pro sebe): co značí a jest ve své čisté formě: bytostné je tím řečeno.
Také M jest ve formě a bytostnosti vysvětleno; N jest však pozdější stvoření v duchu, neboť toto přišlo v noci a jde opět do zničení! Každý vidí, že jest pouze obrácené N - a jsou v něm také obsaženy - vyjádřen pád a zničení a strhující voda.
O, což znamená celek, dokonalost, Božskou sféru, tak, jako jest to také Syn! Stalo se působením lidí smrtí, symbolem vraždy, nenávisti.
Vznešené jest od počátku P, ukazuje také ve své formě již vzhůru usilující! Chce do výše - a jest duchem, který má: z dola nahoru, on ví - je to také v něm tepající život!
Q vzniklo z O a má býti zdrojem síly a tuto vyjadřuje v obraze!
Vidíme to ihned, že z klína země vytéká oplodňující voda!
Případněji nemohly tyto značky ukázati svůj smysl, který v nich sídlí od počátku, dle zákona vůle, z něhož vznikly!
K této značce připojuje se U - plod a vidíme v jeho obrazci kořen, který usiluje zdola nahoru, z temnoty do Světla!
R ukazuje nám bojujícího muže; je to P, které již nechce do výše, nýbrž stojí pevně na zemi!
R - mozek, rozum! - Je to S, které nám ukazuje řeku, vodu, tok! A nevyjadřuje nic jiného, nežli bytí! A přece jest to též obraz vinoucího se hada - a uzavírá v sobě také hlas hada!
Následuje T, jež má formu nosiče a zobrazuje také nosný živel! Jest to část kříže Pravdy, který klesl do hmoty a stal se krví. Vidíme dobře ihned, že náleží bytostnému!
V není nic jiného, nežli, paprsek obrácený! A vyjadřuje také vůli, jež usiluje vzhůru, zdola nahoru - tedy zpětný tok síly představuje a vyjadřuje dle zákona Vůli Věčného! Zatím co tedy jest paprsek požehnání, jež přichází shora dolů, z říše ducha k zemi, usiluje nahoru, zakončené v zemi jako plod!
X jest pošinutý kříž, znamení kříže Luciferova; vyjadřuje již ve zvuku IKS - hada, který se vine kolem kříže. Ovšem od začátku je to voda života, která přichází z kříže, jak dokazuje její původ! A neznamená nic jiného, nežli: světlo a kříž jsou jedno, jedno a totéž, jednotná vůle, vyzařující z jednoho bodu - z oka Páně, které všechno vidí, jest veškerého stvoření středem a centrem všeho života: X není nic jiného, nežli dvě, paprsek síly dvakrát a proudící tedy do celého světa; v lidském však jest vůle, dvakrát V, která se točí kolem sebe. Jest to přijímání a dávání: vyrovnání!
Ypsilon, PSI, řeka, jest obrazem duchovního zmatku (bloudění); jest to zřetelný obraz ukřižovaného! Je to I, světlo, jež chce nahoru, nazpět tam, odkud přišlo a jemuž byla vnucena lidská vůle! Bylo to však od počátku - a jinak, neboť čisté býti nemůže, nemohl se utvářeti z Božské Vůle obraz stromu, který se zvedá do Světla, vzhůru, obraz ducha, který nese plody! A jinak než v čistém významu nemohl vzniknouti z prvního, z a z! Nebyl by v tom, jako také K v tom není, neboť místo K stojí C, Král stvoření, hlava! K však jest předobrazeno v X k vývoji, když byl čas, jakožto značka Krále, Boží Vůle na zemi. Z X se musí opět uvolniti kříž, který jest v něm uzavřen a tak padá a svůj smysl ztratí: z něhož vznikne K, pozvedne se kříž.
Mezi učenci země, kteří se takovým bádáním zabývají, panuje domněnka, že značky písma vznikly z obrazů, které lidé přijali z věcí a z dějů svého pozemského života! Že si lidé takovými obrazy, jakožto značkami písma, vypomáhali, to víme, avšak souvislost mezi oním obrazovým písmem, nikoliv značkami, nýbrž obrazy a značkami z duchovna, které dnes známe, a jejich klíč, ačkoliv jejich původ jest zdánlivě latinský, není možno dokázati, i když v mnohých, obzvláště však v řečtině, takové úkazy existují. Nikdy však není smysl v takovém souhlasu, jako v těchto značkách, které známe jako latinské, nikde jinde není zvuk tak ztmelen s pohybem jako v této. Tyto značky jsou dokonalou ilustrací k vědění o stvoření, jež nám přineslo Slovo ze Světla, Poselství Syna Člověka. Všechno jest v souzvuku; bez námahy vyvíjí se zde jedno z druhého a všechno z Praživlů, ze sféry dokonalosti, z jejího obrazu, z kruhu a paprsků, ze síly, z pohybu. - Takové musí býti písmo, jehož užívá ruka Syna Člověka. Ovšem jsou tzv. malá písmena výrazně změněna; přesto prozrazují praformu, kterou tzv. velká písmena, nejjednodušší, tzv. groteskní formou nejčistěji odráží!
"Všechno jest jediné veliké bytí!"
Toto Slovo Pána ukazuje nám též značky písma a mluví zřetelnou řečí dokonalosti vůle, Vůle Pána, Krále králů!

12.3.1934 Hermann F. Wenng