03-09 Inšpiratívna kniha

Z doznelých tisícročí

Život ABD-RU-SHINOV na Zemi

Kniha je jedinečným životopisom Mojžiša, Pána ABD-RU-SHINA počas jeho prvého pozemského života, Márie - matky Pána Ježiša a Pána Ježiša, ukazujúc ich skutočnú pozemskú púť.

V roku 2008 ju vydalo vydavateľstvo Efezus spol. s.r.o

Kontakt na predajcu: www.martinus.sk.

Kniha obsahuje vyobrazenie náhrobného kameňa Pána ABD-RU-SHINA i preklad textu, ktorý je na ňom.

Vybrali sme ukážku prvej časti náhrobného kameňa:

„Zbystrite pozornosť, ľudia (1), tu v ríši tieňov žije duševne (2) i pozemsky (3) dokonalý. Zbabelá ruka vraha (4) ho poslala dolu, jeho, ktorý bol múdrejší než posvätný ibis (5). Bol ako jasná plocha lesklého striebra, v ktorej sa prezerajú naše ženy (6). Bol čistý a svetlý a bol hodný nosiť korunu (7), ktorá mu teraz spadla z hlavy. Až sa na oblohe objaví znamenie rýb (8), až potom príde kráľ, ktorý mu bude čistotou rovný. Bude chudobný ako vták v povetrí (10) a bude vyslaný, aby zašliapol falošného hada (9). Až do tej doby bude ABD-RU-SHINOVE žezlo (11) odpočívať. Žiadny vládca nás nepovedie tak ako On. Bedákajte bratia (12), plačte osamelí, odišiel od nás ten, ktorý nám bol Otcom.“

Z knihy sme na ukážku vybrali text, v ktorom dáva ABD-RU-SHIN zákon svojmu národu IS-RA (text uverejňujeme z dostupných zdrojov v češtine):

Veliký den nastal. Přivábil opět nesčetné davy lidí do knížecího města. Tisíce jich naplnilo chrám, když Abdrushin řídil slavnost. Tisíce lidí slyšelo nové zákony, které jim dal. Byly vytesány do kamene a nyní vtesával je kníže sám do srdcí lidí.

Průběhem let museli stále měniti svůj život, aby pokračovali v rychlém vývoji. Nyní nepřipadalo jim tak těžké pochopit a dodržovat spravedlnost v zákonech, o kterých věděli, že jsou neodchylné a nezměnitelné.

Všechno, co jím Abdrushin dával, bylo pro ně jen znamením jeho veliké lásky k ním, i když se při tom museli změnit. Činili to tak s vědomím, že všechno slouží jen k ulehčení jejich života. Přísné a neúprosné byly nové zákony, avšak lidé byli již na tolik zralí, že tušením chápali blahodarnou spravedlnost, která v nich byla skryta.

Tyto zákony byly přiměřené jejich povaze a stupni vývoje, byly prosté a srozumitelné i neučenému. Byly vytvořeny tak, že nebylo možno něco na nich měnit nebo křivit.

Abdrushin mluvil v chrámě před velikým zástupem lidí.

"Poprvé dávám vám dnes pravé, nedotknutelné Slovo o právu a povinnostech člověka!

Kdo chce uplatňovati nějaké právo, musí si býti nejdříve vědom svých povinností. Neboť obojí musí býti v rovnováze, chce-li člověk žíti podle vůle Boží!

Žádný člověk nemá práva souditi druhého!

Každý člověk má jíti svou cestou a mluviti svou řečí, aby nenapodoboval svého spolubližního!

Nikdo nehleď na toho, kdo se zdá býti krásnější, než on sám a nenapodobuj ho proto! Neboť žádný člověk není stvořen Bohem tak, aby v sobě neměl krásu svého druhu.

Dávám vám nejvyšší přikázání, z něhož se musí vyvinout všechno ostatní:

S p l n ě n í   p o v i n n o s t í   v ů č i   B o h u !

Z toho vzniká plnění povinností vůči spolubližním, z toho pak vyrůstá plnění lidských povinností vůči zvířetům a rostlinám!

Maličký jest člověk před svým Bohem a hloubá o svých povinnostech, které má vůči němu.

Býti přirozeným a přirozeně žíti shrňuje v sobě splnění všech povinností.

Vznešené ideály byly dány člověku - dřímají v hloubi jeho duše.

Nechte je probudit! Nepotlačujte každé pohnutí, které vás chce oblažit!

Plnění povinností k Bohu začíná plněním povinností k lidem! Pomáhejte a podporujte své blížní, abyste tím splnili to, co jste jim dlužní! Neboť vy, lidé, putujete světem proto, abyste navzájem na sobě uzrávali! Není vám nic platno, jestliže utečete od lidí! Nezpůsobíte tím sice nikomu bolest, ale zanedbáte tím své povinnosti!

Nebe poznání otevře se blahodárně tomu, kdo se s lidmi spojuje a opět uvolňuje, poněvadž ve zvratném působení může při tom prožíti všechno, co nutně potřebuje a co i druhému napomáhá k pokroku.

Vezměte dary, které vám byly dány a nechte je rozvinout. I kdyby se vám zdály nepatrnými ve srovnání s dary a vlohami vašich bližních, máte přece všichni stejná práva!

Záleží jen na tom, jak je podporujete a pěstujete, zda přinesou škodu nebo požehnání. I když se vám tyto dary zdají býti bezvýznamnými, mohou při správném použití přinésti ve vašich rukou více užitku, než ty, které se zdají býti velikými a nejsou plně využity.

Každý nevyužitý dar nebo síla bude však lidem ke zkáze! Jedině člověk, který plní své povinnosti, má právo žíti v tomto stvoření! On jediný má právo na život!

Z nejvyššího přikázání vysvítá také přikázání:

Pečujte o krásu!

Krása je v celém stvoření. Každý tvor projevuje ji svým způsobem, jen jediný nechal je zakrnět - člověk! Přirozenost a krása jsou jedno!

Krása není něco hledaného a vymyšleného, jest a byla tu vždy! Nemění se s odcházející dobou, ale stojí vždy živá mezi vámi v nezměněné forme. Je tisicenásobná a přece je prostá. Všude vstupuje vám do cesty a vy lidé měli byste se z toho radovat a učit. Měli byste ji nechat vyrůst v sobě právě tak, jak žije v každé rostlině a v každém zvířeti.

Máte býti krásní ku poctě svého Stvořitele!

Nechoďte kolem svých bližních i když jsou sebe ošklivější a nemyslete:

"Od toho se nemohu ničemu naučit."

Podívate-li se na ně klidně, aniž byste se posmívali jejich slabostem, pak poznáte, že znetvořili právě to, co bylo určeno, aby je utvořilo krásnými!

Buďte bdělí ve všem, co vidí vaše oči!

Nechci vám dosazovati žádné soudce, kteří by měli rozhodovat o tom, zda má nějaký člověk právo nebo nemá, zda má nějaké nároky vůči druhému, nebo se jich musí vzdát. Sami na sobě zjistěte své chyby! Sami poznejte, kde máte práva a kde povinnosti. Neboť nikdo nemá brát, kdo nemůže dávat!

Živá jsou přikázání a nesmí býti vtlačena do ztrnulých forem. Proto nedosazuji žádného soudce.

Nemá vám býti určováno, co činiti máte a co nikoliv, neboť by tím byl dán základ všemu zlu. Bylo by to ospalé klesnutí do pohodlnosti.

Tak jako mnohé nervové provazce pronikají vašim tělem a oživují každý úd, tak máte býti čilí i vy, kteří tvoříte jedno tělo národa. Žádná část velikého celku nesmí býti nečinná, neboť tím by ochromila celé své okolí!

Vaše jednání a konání musí vzájemně do sebe zasahovat a to od nejvyšší až do nejnižší kasty a odtud spět až do nejvyšší kasty. Tím vznikne věčný koloběh, jehož živý proud posilují já sám, když čerpám ze Světla, abych požehnal vaší práci."

Abdrushinovo "Amen" doznívalo a vznášelo se chrámem. Obrátil se a kráčel zvolna po stupních vzhůru. Z kopule chrámu plynulo zlaté světlo dolů a zahalovalo postavu knížete. Lidé dívali se za ním se zarosenýma očima, jakoby se vzdalovala od nich světlá postava.

Jeho slovo bylo však v jejich srdcích probuzeno k životu a oni plnili jeho přikázání.

Ukážka z knihy: Z doznelých tisícročí - z časti: Život ABD-RU-SHINOV na Zemi